Obec Černilov leží přibližně 10 km severovýchodně od Hradce Králové v nadmořské výšce okolo 250 m, nejvyšším bodem je Tranecký kopec 274 m n. m. Černilov je největší obcí okresu Hradec Králové, tvoří jej místní části Černilov, Bukovina a Újezd.

Celkový počet trvale žijících obyvatel k 1. 1.. 2005 je 2 328, z toho 1138 mužů a 1190 žen, celková výměra jeho tří katastrálních území je 2 574 ha. V samotném Černilově žije 1981 obyvatel v 545 domech, v Bukovině 155 obyvatel v 51 domech a v Újezdě 192 obyvatel v 55 domech. Domy jsou uváděny pouze trvale obydlené. Průměrný věk obyvatelstva je 36,9let.

Černilov si udržuje svůj význam i po rozpadu tzv. "střediskové obce" v roce 1990. Zdejší obecní úřad má matriku a stavební úřad. Správní obvod tvoří samostatné obce Černilov, Divec, Lejšovka, Libníkovice, Librantice, Libřice a Výrava. Občanům těchto obcí slouží i praktický lékař a zubní ordinace. Všechny další záležitosti si mohou černilovští zařídit v krajském městě, s kterým Černilov sousedí. Toto sousedství je výhodné z mnoha důvodů. Jedním z nich je v poslední době tolik k
ritizovaná dopravní obslužnost. Protože se v Černilově sjíždějí spoje mířící do Hradce Králové z Dobrušky, Nového Města nad Metují i dálkový spoj Náchod-Praha, máme ve srovnání s jinými oblastmi mnohem lepší autobusovou dopravu. Ta je důležitá i pro dojíždění do učňovských a středních škol a hlavně za prací. Většina zaměstnanců dojíždí právě do Hradce Králové. Vliv tohoto města a neuskutečněný záměr se stavbou železnice z Hradce Králové přes Černilov do Opočna způsobil, že v Černilově nikdy nebyl žádný průmysl a dnes má i funkci určitého satelitního sídla. Z toho vyplývají i jiné priority současných obyvatel směrem ke sportu a využití volného času pro dospělé i děti.

V obci vždy převládalo zemědělství, řemeslné živnosti a obchod. Zemědělství prodělalo v porovnání se stavem před deseti lety největší změny. Tehdy v obci působily dva velké zemědělské podniky Borek - nástupce bývalého ZD a Beta - nástupce bývalého státního statku s poměrně velkým počtem zaměstnanců, dnes jsou v obci tři rodinné farmy a společnost HNG Czech se zahraniční účastí, která s několika zaměstnanci a výkonnou technikou obdělává většinu orné půdy. Chovem zvířat se vůbec nezabývá.

Předpokladem pro transformaci zemědělství jsou pozemkové úpravy, které v obci probíhají od roku 1992 nejprve jako "jednoduché", jejichž cílem, který již byl naplněn, bylo vytvoření půdně ucelených jednotek pro jednotlivé zemědělské společnosti a soukromé hospodáře. V rámci pozemkových úprav byl vyprojektován "Územní systém ekologické stability", což je dokumentace, která pojednává katastry obce mimo zastavěná území a rámcově do naší převážně zorněné půdy zasazuje vodní plochy, biocentra lesního a lučního typu včetně jejich propojení tzv. "biokoridory". Z těchto akcí např. rybník Kaltouz je již hotov, další jako například lesní biocentrum Boháčův lesík či další vodní plochy v lokalitě Číbr-Háje jsou projekčně připraveny. Důležitá je i přístupnost zemědělské půdy, proto již byly vybudovány komunikace Malostranská a Pultrova, vyprojektována je Záhumenní cesta. Od roku 1996 probíhají pozemkové úpravy jako "komplexní", které mimo popsané podmínky k racionálnímu hospodaření, ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability uspořádávají i vlastnická práva, pozemky scelují případně dělí a zabezpečují jejich přístupnost a vyrovnání hranic. Dokončit "Komplexní pozemkové úpravy", tj. dořešit vlastnictví, zajistit přístupnost, vyznačit v terénu a zanést do map je nyní velmi důležité, protože je podmínkou pro čerpání dotací ze zahraničních zdrojů na jejich realizaci.

Nyní jsme se v souvislosti se zemědělstvím zabývali okolím obce. Pro občany a jejich spokojený život je důležitější vlastní zastavěné území. Černilov si udržuje i přes určité změny trend moderní obce. Má stanovenou koncepci svého rozvoje územním plánem z roku 1995 aktualizovaným v roce 2001.

Základní infrastruktura byla v posledních letech téměř dobudována. V celé obci je zaveden vodovod, plyn, kabelové telefonní rozvody i vysílače mobilních operátorů. Kanalizace v Černilově je napojena na čistírnu odpadních vod a technicky je možné dovést odpadní vody z Bukoviny a Újezda. Většina kopání je tedy za námi a proto přichází v současnosti na řadu opravy komunikací, chodníků a úpravy zeleně. Tady je zapotřebí investovat ještě mnoho prostředků. Územní plán počítá i s dalším rozvojem bydlení v lokalitě "U Pumrů" a "U Vrbenských", kde jsou pozemky v rukou soukromých vlastníků a na "Krupičáku", kde vlastní pozemky obec. Tam je však nejprve nutné vybudovat sítě.

V oblasti školství disponuje obec Masarykovou jubilejní ZŠ, kterou průběžně modernizuje a která po přístavbě kapacitně vyhovuje, samozřejmě vyžaduje postupné opravy, především střech. Mateřská škola má v provozu čtyři třídy ve dvou budovách, její kapacita byla rozhodnutím MŠMT zvýšena na 100 dětí. Paradoxně novější budova MŠ postavená v roce 1980 systémem KORD je v horším technickém stavu. V posledních letech byla zrekonstruována střecha a vyměněna okna na západním průčelí. Modernizace čeká i školní jídelnu, aby tak splňovala nová přísnější kritéria. Zatím snem, který se obec snaží alespoň projekčně konkretizovat, je nová víceúčelová tělocvična. Změna postihla i knihovnu, která rozšířila svoje služby a je již plně financována obcí.

Pokud mluvíme o sportu, v areálu koupaliště vznikla druhá travnatá plocha pro fotbal. Vlastní koupaliště postavené v roce 1961 nebylo možné v současném stavu provozovat a proto bylo v roce 2008 zrušeno. Musí se však hledat vhodné využití pro tzv. "mladé" sporty. Sokolovna, kterou obec také vlastní, byla napojena na vodovod a kanalizaci, bylo v ní zrekonstruováno osvětlení a po opravě podlahy, bude využívána jako herna stolního tenisu. Počítáme ještě se zateplením stropu a instalací plynového vytápění, aby se zde mohly konat kulturní akce.

Potěšitelné je, že v Černilově vznikají nové tradice, jako Den dětí pořádaný ZŠ, fotbalová pouť za účasti bývalých reprezentantů pořádaná fotbalovým klubem, srpnová sportovně-recesistická akce "Černilovský pařez" (soutěž dvojic ve sportovních, ale i netradičních disciplínách), na kulturu zaměřený Farní den či Rybářský den pořádaný myslivci v Kaltouze.

Zdroj: Černilov Minulost - Současnost. Obecní úřad Černilov: 2002.